Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

MINULOST A SOUČASNOST

Úvod do historie obce


    V místě vesnice Černilov, která se táhne do půlkruhu od západu k východu podél Černilov- ského potoka a je ve východní části mírně vyvýšena, bylo již v době bronzové sídliště. Vedla tudy stará obchodní cesta od Hradce Králové, zvaná také "Kladská", která končila až u Baltického moře. Svědčí o tom celá řada archeologických nálezů.
    V roce 1889 na křižovatce k Divci vykopali osm zlatých svitků. jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Roku 1901 bylo na Prokešově poli Jana Adamíry depot jedenácti bronzových náramků. Na severní straně "Pod křížem" se nalezly zlaté mince, keramika a různé železné předměty. Stávala tu snad a staré obchodní cesty kovárna. Na louce "Pod ovčínem" byla nalezena kamenná sekera a srpová čepel.
    První písemná zmínka o Černilovu je z roku 1271. Vesnice již tehdy měla kostel s českým plebánem Vavřincem. O velikosti svědčí porovnání placení papežského desátku. V roce 1385 se v Černilově platilo dvacet sedm grošů, v Jásenné, Plese a v Holohlavech jen devět grošů.
    Obec ke svému jménu mohla přijít od jména zakladatele dvora, který ležel v místě dnešní vesnice. Černíl - Černilův dvůr. Ale mohlo to to být také spojení dvou slov, která vyjadřují lov na černou zvěř. Černý lov - Černilov. V nejstarším zápisu z 12. století je psáno Czrnyelow (Črnělov). Slovesný tvar črněl znamenalo černal, stával se černým. V archivu je listina, na které jsou podpisy zástupců obce a pečeť WES CZERNILOV s královskou korunou a dvěma zkříženými palmovými listy. Listina se týká sporu obce s opočenským panstvím o lesy u Libníkovic.
    Němečtí přistěhovalci pojmenovali ves Schlakendorf. Tento název označoval vesnici založenou na lesní mýtině. Jiný německý název pro Černilov byl Hengsberg. Německé obyvatelstvo splynulo časem s českým a oba cizí upadly v zapomenutí.
    Na severním okraji černilovského katastru stávala tvrz s vesnicí Kaltous připomínaná v letech 1428 a 1550. Dnes jsou zde již jen slabě znatelné valy s vodním příkopem. Mezi Černilovem a Libřicemi je uváděná další tvrz s vesnicí Hrdlořezy. Je datována jako Kaltous. Jde pravděpodobně o synonyma nebo se jedná o zanikolu ves Přeboř, kterou se však nepodařilo lokalizovat.
    Za uplynulá století došlo k velkým změnám, které s sebou nesl čas. Přehnaly se války, období útisku a útrap. Přešla období míru a blahobytu. Každá doba přinesla něco nového. Ať to byly husitské války, bouřlivá doba pobělohorská, doba národního obrození nebo první a druhá světová válka. Původní královská vesnice se změnila k nepoznání.




Znak obce

 


Popis Černilovského znaku:

    Štít na čtyři pole dělený: v 1. a 4. poli červeném zlatá (žlutá) česká koruna královská, pod niž dva zlaté (žluté) křižmo přeložené listy palmové; v 2. a 3. poli stříbrném (bílém) černý v pravo hledící vzpínající se hřebec na černém vrchu.


Zdůvodnění figur v 1. a 4. poli:

 Obec Černilov, za Václava II. a Karla IV. dědičná obec královská, pak od roku 1780 do 1918 c.k. obec na komorním panství Smiřice, používala v století devatenástém u vědomí svého zvlášního postavení vůči obcím jiným - pečetě s českou korunou královskou na spodu doprovázenému dvěma křižmo přeloženými listy palmovými. Tato znamení byla v našem návrhu znaku používána jako doklad a symbol dávných tradicí.


Zdůvodnění figur v 2. a 3. poli:


 Po válce 30tileté, za katastrofálněš nízkého stavu obyvatel, byl jejich počet dopněn německými kolonisty ze Slezka a českých Krkonoš. Ti dali svému novému domovu - obci vlastní název Hengsatenburg či též Schlanckendorf. J. G. Sommer ve svém díle o Královstvím českém (1836) ještě tyto názvy zná a uvádí. Pěkné německé jméno obce - Hengstenberg = Hřebčí hora, je dobře vyjadřitelné heraldicky. Černý hřebec stojící na vrchu (hoře) v 2. a 3. poli složeného znaku, je tedy znakem mluvícím. - Černá tinktura zvířete i vrchu volena vzhledem k výmluvnému českému názvu obce.


    Znak schválil dne 12. listopadu 1969 Dr. Iv. K. J Štafl O. E. C. S. A. člen Čs. společnosti genealogicko-heraldické, Heraldického klubu při Vojenském ústavu, Heraldicko - faleristické sekce, Čs. společnosti drobné plastiky a Heraldicko - genealogické společnosti "Adler" ve Vídni.


 

Obrazek Znak Černilova



Zdroj: Kniha Černilov
Kolektiv autorů knihy: Miroslav Kudyvejs
Vladislav Prokeš
Jaroslav Kudrnáč
Mgr. Dana Hoffmannová
Mgr. Jana Hofmanová


 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA