Jdi na obsah Jdi na menu
 


Srpen 2009

20. 8. 2009

Srpen 2009


Středozemní moře jakožto příjemná letní dovolená

Středozemní moře je vnitřní moře Atlanského oceánu mezi Evropou, Asií a Afrikou. S Atlanským oceánem je spojeno s Gibraltarským průlivem, s Černým mořem průlivy Dardanely a Bospor a Marmarským mořem, s Rudým mořem umělým Suezským průplavem.

http://video.furtpryc.cz/f/2008/12/sardinie1.jpg

Severní pobřeží je členité s velkými poloostrovy Pyrenejským, Apeninským, Balkánským a Malou Asií. Jižní (africké) pobeží je poměrně málo členíté.

Středozemí je kolébkou řady vyspělých starověkých kultur  např. Egypt, Řecko nebo Řím.

Ve Středozemním moři se nachází četné ostrovy a souostroví: Baleárské, Sicílie, Sardinie, Korsika, Malta, Kréta, Kypr, řecká souostroví Kyklady, Sporad a další, keteré rozdělujji okrajové moře např. Ligurské moře, Tyrhénské moře, Jaderské moře, Iónské moře, Egejské moře a Krétské moře. Velké řeky ustící do Středozemního moře jsou Ebro, Rhône, Pád a Nil.


Kréta

Kréta je ostrov ve středozemním moři, rozlohu má asi jako bývalý Severočeský kraj. Je pátým největším středomořským ostrovem (před ní je Sardinie, Korsika, Sicílie a Kypr).

Kréta je nudle od východu k západu. Je odhadem tak osmkrát delší než širší. V podstatě jsou to hory omývané mořem.

Kréta patří pod Řecko, takže je i v Unii. Kréta je ovšem na Řecku dost autonomní, hlavní město Kréty je Heraklion. Řekové nazývají Krétu slovem "Kriti", Angličané to píšou "Crete".

Mapa Kréty

Na Krétě se samozřejmě mluví řecky, ale domluvíte se i anglicky nebo rukama. Píše se alfabetou, platí se eurama.

Kréta: pláž
Severní pobřeží Kréty je skoro celé jedna velká pláž

Moře

Na severu je nad Krétou Egejské moře, kterému se také říká Jižní egejské moře nebo taky Krétské moře. Naštěstí se jedná stále o totéž moře. Na jihu je to jednodušší, tam je moře Libyjské.

Severní Krétské moře je plné ostrůvků (což uvidíte z letadla), jižní je docela prázdné. To je dáno geologií. Kréta je produktem stejného vrásnění jako třeba jugoslávské hory nebo podstatná část Malé Asie. Když se podíváte na mapu, tak vidíte, jak se ten geologický zlom kroutí. Na severním pobřeží díky tomu hory klesají do moře povlovně (takže pláže), kdežto na jihu hory do moře doslova padají (takže potápění ve skalách).

Počasí

Kréta je zcela jistě jedním z nejteplejších míst Evropy. V sezóně neprší, svítí sluníčko a je velmi teplo.

Řekové

Kréta: dům s vlajkou  http://www.mundo.cz/images/vlajka-recko.bmp
Vlajka vyjadřuje vlastenectví, dráty neochotu platit daně


Kréťan ve vnitrozemí

Přišlo mi, že Řekové jsou velmi hrdí na svou vlast. Museli o ni také vícekrát bojovat (s Tureckem, Italy, Německem) a rozhodně nestáli v tak pasivní roli jako třeba Češi (objektivně vzato).

Řekové mají na každém třetím baráku pověšenou řeckou vlajku. Je bílo-modrá. Modrá je barva moře a bílá jsou hřebeny zpěněných vln.

Počet obyvatel Kréty: 540 tisíc, v létě navíc stejně tolik turistů. Kréťané mají problémy s tím, že mladí odcházejí na studia do Athén a pak tam zůstávají, venkov se vylidňuje.

Na Krétě se udává prakticky nulová kriminalita. Asi to bude tím, že se kriminální živly stahují na pevninu, neboť na Krétě není kam zdrhnout. Ze stejného důvodu se nekradou auta -- nedá se s nimi odjet. Další faktor bude asi ten, že je tu fakt nádherně a nikomu se nechce zločincovat.

Kréta: komunistická nástěnka
Řecko má silnou komunistickou stranu a patrně se za to nestydí

Kréta je v zásadě velmi chudá země. Vnitrozemí je rozhodně chudší než jakákoliv oblast Čech nebo Moravy, možná i Slovenska. Nemají tu kanalizaci, dráty s elektrikou nezakopávají, vodovodní potrubí také ne. Vodárny nejsou ani v turistických oblastech (voda teče ze střešních rezervoárů samospádem).

V posledních desetiletích tečou do Řecka obrovským způsobem prachy z Eropské unie. Řekové jsou nejvyšší příjemci evropské pomoci na hlavu. Průměrný Řek dostává devatenáctkrát vyšší evropské subvence než průměrný Čech, i když HDP máme skoro nastejno (Řekové o chlup vyšší). Je to tím, že si Řekové prostě vyjednali lepší pozici. Na rozdíl od nás byli v EU už dost dlouho, takže mohli vetovat snížení svých příjmů.


Oplocení olivového sadu. Projekt financovaný z 75 % z EU.

Prachy z Unie jsou vidět dost často. Každý evropský projekt má svou velkou modrou ceduli, na které je jasně napsáno, na co přesně dala Evropa peníze. Naneštěstí je to tam napsáno jenom řecky, asi aby cizinci tolik neprskali, na jaké kraviny peníze tečou. Typicky dálnice odnikud nikam, oplocení olivového sadu, sanace padajících domů (namísto toho, aby se o ně začal někdo starat) a podobně.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA